- Grafomotorika - Didaktika českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ

Grafomotorika je souhrn psychomotorických dovedností potřebných pro grafický výraz, psaní, obkreslování, kreslení a rýsování. Je úzce spjata s jemnou motorikou a senzomotorikou (koordinací oka a ruky), ale nutná je také odpovídající úroveň hrubé motoriky. Využívá se při ní schopnost zrakové paměti, automatizace, orientace v prostoru, analýza a syntéza a další.

Vývoj grafomotoriky

Grafomotorika se vyvíjí individuálně, avšak fyziologicky daným postupem. U dětí stejného věku se proto objevují podobné znaky kresby. (Příhoda, 1971; Švancarová a Švancara, 1971)

Mezi 1. a 2. rokem života dítě udrží pastelku v dlani, úchop je křečovitý a dítě při něm střídá ruce. S pastelkou zachází jako s jinými předměty. Pohybuje celou rukou, pohyb vychází z ramene, ale postupně rozhýbává také zápěstí. Grafickým projevem v tomto předvýtvarném období jsou BEZOBSAŽNÉ ČÁRANICE.

Mezi 2. a 3. rokem dítě používá úchop 3–4 prsty. Kresbě dává význam, proto hovoříme o OBDOBÍ OBSAŽNÝCH ČÁRANIC. Kreslí čáry svisle a vodorovně a pokouší se obkreslovat kruh či ovál. Seskupení těchto útvarů u dítěte evokuje konkrétní předmět. Kresba jednoduchých geometrických tvarů je přechodem ke znakové kresbě.

Mezi 3. a 4. rokem dítě kreslí jednoduché předměty (autíčka, sluníčka, domy, květiny) i geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník). V tomto období (kolem 3,5 roku) začíná zachycovat také lidskou postavu, tzv. hlavonožce (hlava s široce otevřenýma očima, ústy, nosem a vlasy, čáry jako nohy). Jednotlivé motivy začíná postupně spojovat (např. kombinuje kresbu postavy a domu). Je to OBDOBÍ ZNAKOVÉ KRESBY. Kreslí věci podle jejich znaků (podle toho, co o nich ví, ne jak je vidí), proto kreslí např. jen linie, které nevybarvuje.

V předškolním období začíná ETAPA REALISTICKÉ KRESBY. Mezi 4. a 5. rokem je kresba bohatší. V kresbě postavy dítě odděluje trup a končetiny, kombinuje různé tvary a barvy. Objevují se také první postavy nakreslené z profilu (i když proporčně nesprávného) nebo smíšeného profilu (některé části jsou z předního pohledu, jiné z profilu). Pohyb znázorňuje vztyčenými pažemi nebo kráčejícíma nohama z profilu. Obrázky vybarvuje. Kolem 5. roku dítě zachycuje trup těla plošně (obdélníkem namísto jedné čáry), hlava je spojena s trupem, nohy jsou daleko od sebe. Kolem 6. roku dítě kreslí velké množství detailů. V kresbě postavy jsou zachyceny všechny její části (uši, vlasy), včetně detailů (oblečení se vzory, šperky apod., rozlišuje také pohlaví). Kromě geometrických tvarů se pokouší o přepis tiskacích písmen. Kolem 7. roku dítě k lidské postavě přidává krk. Postava je také proporčnější (nohy jsou blíž u sebe, paže se objevují ve výši ramen). V 8 letech pozorujeme snahu o kresbu z profilu, zdokonaluje se vyznačení nohou, které se začínají sbíhat v rozkroku, tvary se celkově zaoblují a proporčně vyrovnávají. V 9 letech se dítě snaží zachycovat pohyb prostřednictvím chůze či činností rukou.

Pro dětskou kresbu v předškolním období jsou typické určité zvláštnosti, které mohou přetrvávat i do dalších období. Jsou to konkrétně tyto znaky:
pravidlo pravého úhlu (všechny čáry kreslí kolmo, např. komín je nakreslený kolmo k šikmé střeše),
grafický automatismus (při kresbě opakuje jednoduché naučené tvary, např. vlasy kreslí jako čáry),
zdůraznění a vypouštění (kreslí to, co ho zajímá, velikost zobrazovaných věcí podřizuje jejich významu),
ortoskopie (vše kreslí ze základního pohledu s absencí perspektivy),
rytmus, opakování a symetrie (obrázky působí harmonicky, symetricky a rovnovážně),
transparentnost (dítě kreslí i vnitřek předmětu, který nemůže být vidět, např. vidíme vybavení domu),
celistvost a názornost (předměty jsou kresleny tak, aby se nepřekrývaly a aby byly vidět všechny jejich části, např. vidíme přední i zadní kola auta) a
personifikace (zvířata a věci jsou zachyceny s lidskými znaky, např. s lidskými obličeji).

Kolem 10. roku nastupuje OBDOBÍ NATURALISTICKÉ KRESBY. Dítě kreslí nejčastěji podle předlohy, snaží se zachytit realistický obraz. Mizí transparence, nadměrná barevnost i zdobnost oděvů či předmětů. Dítě pracuje s perspektivou a stínováním. Kresbu využívá také k zachycení nálad a pohybu. Vývoj dětské kresby bývá v tomto období ukončen a dále se jen zdokonaluje.

Kolem 11 let dochází vzhledem k nárůstu kritičnosti myšlení ke KRIZI KRESEBNÉHO PROJEVU. Děti si uvědomují nedokonalost svého výtvarného projevu, což může u některých z nich vést až ke ztrátě zájmu o výtvarné činnosti.

4 roky

6 let

8 let

10 let

12 let

3 ŠVANCAROVÁ, L. Kresba lidské postavy

Rozvoj grafomotoriky

Grafomotorické dovednosti jsou jedním z kritérií školní zralosti dítěte, neboť dosažení jisté úrovně grafomotoriky je předpokladem pro zvládnutí psaní a limitují také technickou kvalitu písemného i výtvarného projevu dítěte. Nedostatečně rozvinutá nebo narušená grafomotorika (spolu s dalšími motorickými funkcemi) může být podkladem pro vznik dysgrafie.

Cílem grafomotorického nácviku je dostatečně zafixovaný správný úchop psacího náčiní, uvolněná ruka pro kreslení a psaní (ramenní kloub, loketní kloub, zápěstí, prsty), osvojení grafických prvků a prvků písmen (jejich zapamatování a automatizace, správná směrovost), snížení chybovosti, zlepšení kvality a úpravy grafického projevu, přiměřené tempo psaní a výdrž i psychické uvolnění při psaní.

Při nácviku grafomotorických dovedností postupujeme systematicky. Před samotným grafickým projevem vždy zařazujeme nejprve UVOLŇOVÁNÍ. Dalšími fázemi jsou pak OBTAHOVÁNÍ, DOKRESLOVÁNÍ a nakonec SAMOSTATNÝ GRAFICKÝ PROJEV. Nácvik jednotlivých prvků dále doplňujeme VYBARVOVÁNÍM bez přetahování.

Jednotlivé grafické prvky nacvičujeme nejprve na velké ploše (balicí papír, tabule apod.). Plocha, na kterou dítě píše/kreslí, by neměla být příliš drsná, aby na ní mohlo psací náčiní klouzat. Pohyb ruky na větší ploše vychází zejména z ramenního kloubu, ale tak, jak postupně zmenšujeme pracovní plochu, se pohyb ruky přesouvá přes loketní kloub až k zápěstí. Postupně tedy uvolňujeme celou horní končetinu. Při docvičování jednotlivých grafických prvků začínáme na formátu, ve kterém se dítě bezpečně pohybuje. Postupně směřujeme k tomu, aby dítě dokázalo daný grafický prvek replikovat na řádku. I zde zpočátku používáme pomocné prvky, jsou to např. pomocné linky, vícečetné opakování znaku na řádku, vytečkované vzorové znaky určené k obtahování, šipky stanovující směr psaní, počáteční bod (zpočátku prvek umisťujeme na začátek, doprostřed a na konec řádku, množství těchto prvků postupně redukujeme) apod.

grafomotorika37 grafomotorika71 grafomotorika70
4 5 6

Kromě toho, že při nácviku necháváme dítě pracovat na různě velkých plochách, měníme dále kresebné techniky či materiály. Dítě může jednotlivé prvky kreslit do sypkých nebo polotekutých materiálů (např. krupice, písek, korálky, gel) nejprve pomocí prstů, poté s různými tyčinkami (lékařská špachtle, vatová tyčinka, vyschlý fix). Využít můžeme např. také magnetické podložky nebo dětské tabulky. Jednotlivé prvky můžeme předvádět ve vzduchu, dítě je může opakovat poslepu atd.

grafomotorika89    grafomotorika90    grafomotorika91    grafomotorika92
7 8 9 10

grafomotorika38    grafomotorika87    grafomotorika88 grafomotorika78
11 12   13 14

Postupně přecházíme až k práci s různými pracovními listy, v nichž jsou grafické prvky motivované zasazením do obrázkového motivu. Na ukázky pracovních listů se můžete podívat zde.

Už od počátku důsledně korigujeme správný úchop psacího náčiní i správnou polohu ruky, neboť dítě by si lehce mohlo zafixovat špatný návyk, který je poté obtížné přecvičovat.

Cviky nejprve provádíme jednou rukou (začínáme dominantní rukou, pak nedominantní), poté oběma rukama, nakonec ruce střídáme.

Jednotlivé cviky trénujeme izolovaně, další cvik zařazujeme až po dostatečném zautomatizování předešlého.

Grafické cviky vhodné pro děti 3–4leté

Jemné dotyky

Čmárání

Kývání

Houpání

Ovál

Kruh

Vinutí

Grafické cviky vhodné pro děti 4–5leté

Horizontální čáry

Vertikální čáry

Šikmé čáry

Vertikální smyčky

Horizontální smyčky

Obloučky

Lomená linie

Grafické cviky vhodné pro děti 5–6leté


Vlnovka		Ležatá osmička		Smyčka		Smyčky		Spojování bodů

Na zlepšení plynulosti pohybů má významný vliv rytmizace, proto nácvik grafických prvků spojujeme také s jednoduchými verši nebo písněmi, které odvádí pozornost dítěte od přílišného soustředění na samotný výkon.

Grafické cviky doprovázené básněmi

JEMNÉ DOTYKY
Mnoho máku, mnoho mouky, máma dělá s mákem vdolky. A my mámě pomáháme, cukrem vdolky posypáme.	Kuře zobe zrníčko, nasypej mu, Aničko. Nasypejte zrníčka, ať jsou krásná peříčka. Naše zlatá slepička zobá malá zrníčka.	Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak sejou mák? Aj tak, tak, sejou mák...	Na pěšince pod strání bývá samé kamení.
ČMÁRÁNÍ
Myšičko, myš, pojď ke mně blíž. Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš.	Takhle naše kotě zamotalo nitě. Až to máma uvidí, na kotě se rozzlobí.	Myška v sýru hledá díru.
KÝVÁNÍ
Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. Bodejť mu ty dudy rarášek roztřískal.	Takhle rovná dřívka Jirka, pomáhá mu malá Mirka.	Tiše, tiše, teď se píše.
HOUPÁNÍ
Ten náš budík, divná věc, nejí, nespí, tiká přec. Tiky-taky, tiky-taky.	Lítá motýl na pasece a z paseky dolů k řece. Houpej se, motýlku, v letu, přivoň ke každému květu.	Houpám, houpám děťátko, ať mi usne zakrátko.	Kreslím křídou pomalinku, mám obloučky za chvilinku.
OVÁL
Píšu, píšu vejce, pro našeho strejce. Až to vejce napíšu, zavolám si na Míšu.	Náš děda má brýle, vidí na tři míle.
KRUH
Vítr točí větrníkem jednou tam a jednou sem. Před chvilkou tu ještě byl, teď už tančí za lesem. Naše malá kočička má ospalá očička.	Koulelo se, koulelo, červené jablíčko, komu ty se dostaneš, má zlatá Aničko. Byla jedna babka, prodávala jabka. Nemohla je prodat, musela je rozdat.	Povídala pračka: Prát je pro mě hračka. Elektrický motor mám, motor vrčí, pere sám. Péťa fouká bublinky pro radost své maminky.	Mája létá kolem květin. Musí si však pozor dát, aby ji pyl neumazal. Pak se může nasnídat. Maluji sluníčko, červené jablíčko, červené, kulaté jablíčko je sladké.
VINUTÍ
Kreslím, kreslím klubíčko. pomůžeš mi, Aničko? Kutálí se klubko nití, honem, děti, kdo ho chytí? Rozmotáme klubíčko, pospěš si jen maličko. Až to klubko rozmotáme, společně si zazpíváme.	Naše malá Anička zamotala klubíčka. Všem zvědavcům, cinky-linky, vyzvoníme potichu, že má bača kudrlinky jako ovce v kožichu.	Hlemýžď leze pomalu, dnes má dobrou náladu. Už si přestal naříkat, že nemůže utíkat. Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám ti krejcar na tvarůžky. Toč se, čáro, dokolečka, tam kde skončíš, najdeš šnečka.	Melu, melu mouku ve zlatém klobouku.
ČÁRY
Teče, teče vodička do našeho rybníčka. Takhle naše Pavlínka urovnává polínka. Já už umím rovnou linku pro tatínka, pro maminku.	Prší, prší z nebe čárky na holčičky, na kočárky, na kluky i na autíčka, roztáhnem si paraplíčka. Prší, prší, jen se leje, vítr fouká do aleje. Prší, prší, jen se leje, Mařenka se tomu směje.	Sluníčko se na nás směje od pondělí do neděle. Sluníčko se na nás směje a přitom nás krásně hřeje.	Táta, kluk, ani muk.
SMYČKY
Vítr přišel s listopadem, všechno listí padá na zem. Milé děti, těšte se, vítr zimu přinese.	Beránek už odjakživa velmi hebkou vlnu mívá. Je mu teplo, nezná zimu, má srst samou kudrlinu.	Pletu, pletu, pletu, svetr pro mou tetu.	Z komína se kouří. Slunce oči mhouří.
OBLOUČKY
Skáče žába na blátě, koupíme jí na gatě. Na jaké? Na také, na zelené strakaté. Žába kuňká: Kuňky, kuňky, jdu se koupat do své tůňky. Žába skáče, hop a skok, za motýlem na potok. Motýl sedá na květiny, už skončila vláda zimy.	Skáče vrabec na dvorečku, zrníčka si hledá. Slepice se rozhněvaly, že jim pokoj nedá. Po obloze pluje mrak, nad ním vzduchem letí drak. Leť vysoko, dráčku, uleť tomu mráčku.	Zlatá rybka v moři pluje, užila už dosti zimy. Tak jí trošku pomůžeme, nakreslíme jí šupiny. Pavouk spřádá svoje sítě, dej pozor, ať nechytí tě!	Střechu plnou tašek namaloval Vašek. Kocourek mu tleská, že je střecha hezká. Střecha chrání celý dům. Tady by to něco chtělo, musíme ji dodělat, aby na nás nepršelo. Můj kulatý míč odskákal mi pryč. Vzal jsem druhý míč a i ten je pryč.
HORNÍ A DOLNÍ ZÁTRH
Leze šneček na kopeček, těžko se mu dýchá, dolů sjede jak po másle, až mu v uších píchá.	Kreslím hůlku pro dědu, už to pěkně dovedu.	Spadla pipka do jamky, přežalostně pípá. Honem osm kuřátek na pomoc pospíchá.	Uděláme dolíčky, zahrajem si kuličky.
ZUBY
Zkuste trávu doplnit, jak budete jenom chtít. Vyskoč, Honzo, ještě výš, nebo ten míč nechytíš.	Zkusíme si chvíli hrát, hodně dřeva nařezat. Bude to jen chvilka, pomůže nám pilka. Pila, ta má plno zubů, přeřeže i dříví z dubu. Vzhůru, dolů čára letí, kdo má ostré zuby, děti?	Natáhneme provázek až na vrchol tyče. A už máme obrázek parádního biče.	Letí, letí šíp, už mi to jde líp.
VLNKY
Had leze z díry, vystrkuje kníry. Za ním leze hadice, má červené střevíce.	Honem, honem, Pepíčku, kresli rybě vodičku, ať se mrská trošičku v potoce či rybníčku.	Potok běží rychle sice, my zde máme vlnek více. Žádná na nás nečeká, teče rychle do světa.	Rovnou čáru umíme, teď si vlnky zkusíme.
LEŽATÁ OSMIČKA
Děti bruslí po ledu, já to také dovedu. Rozjedu se vpřed a vzad, jenom abych neupad.
HORNÍ A DOLNÍ KLIČKA
Jedna klička, druhá klička, hle, už je tu vlaštovička. Než napadne první sníh, uvítá ji teplý jih.	Nakreslíme dolní kličku, pak přidáme očička, milý úsměv a pár vlasů, budeme mít bratříčka.	Nakreslíme dolní kličku, pak přidáme očičko, pár šupinek na tělíčko, vítej milá rybičko.
SPOJOVÁNÍ BODŮ
Puntíky si chtějí hrát, budeme je spojovat. Ani se to věřit nechce, jak jdou tečky spojit lehce.	Princeznička na bále poztrácela korále. Nakreslíme korále pro princeznu na bále.	Alík běží po cestě, sotva kdo mu stačí. U každého patníku cestu si označí.
KLIČKY
Šiju, šiju prádlo, nesměj se mi, Madlo. Šiju, šiju košili, abyste ji nosili.	Šiju boty do roboty. Ševče, ševče, šij!

Z grafických prvků (v ploše a v řádku) poté přecházíme na prvky písmen, pak na vlastní písmena, soubory písmen (slabiky, slova, věty), dále trénujeme opis a přepis, nakonec diktát.

Grafické cviky ve výtvarné výchově

Grafické prvky zařazujeme v mateřské i základní škole také do výtvarné výchovy.

grafomotorika73    grafomotorika49    grafomotorika44
15   16   17

grafomotorika45    grafomotorika59    grafomotorika41    grafomotorika53
18 19 20 21

grafomotorika83    grafomotorika57    grafomotorika48    grafomotorika66
22 23 24 25

grafomotorika60    grafomotorika54    grafomotorika61    grafomotorika84
26 27 28 29

grafomotorika31    grafomotorika42    grafomotorika93
30 31 32

grafomotorika94    grafomotorika95 grafomotorika85    grafomotorika79
33 34 35 36

grafomotorika76    grafomotorika34    grafomotorika50    grafomotorika39
37 38 39 40

grafomotorika46    grafomotorika47    grafomotorika58    grafomotorika62
41 42 43 44

grafomotorika65    grafomotorika67    grafomotorika75
45   46 47

grafomotorika86    grafomotorika36
48 49

Zajímavé výtvarné možnosti nabízí také postupné zmenšování nebo zvětšování grafických prvků.
grafomotorika25    grafomotorika26    grafomotorika27
50 51 52

grafomotorika55    grafomotorika32    grafomotorika33
53 54 55

grafomotorika63    grafomotorika56    grafomotorika43    grafomotorika69
56 57 58 59

grafomotorika51    grafomotorika68
60 61

grafomotorika77    grafomotorika40
62 63

grafomotorika81    grafomotorika82    grafomotorika52    grafomotorika80
64 65 66 67

Zpět na Motoriku

Zdroje:
Grafomotorika. Grafomotorika [online]. Dostupné na <http://www.grafomotorika.eu/grafomotorika/> [cit. 2020-10-08].
JUCOVIČOVÁ, D. a H. ŽÁČKOVÁ. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0645-3.
PŘÍHODA, V.. Ontogeneze lidské psychiky I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. ISBN neuvedeno
ŠVANCAROVÁ, L. a J. ŠVANCARA. Vývoj dětských grafických projevů. In ŠVANCARA, Josef a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha: Avicenum, 1971. ISBN neuvedeno.