Jemnou motoriku a senzomotoriku můžeme velmi efektivně rozvíjet činnostmi, při nichž dítě pracuje s různými materiály (papír, dřevo, plast, přírodní materiály, provázky, drátky, sypké, tekuté a polotekuté materiály atd.) a manipuluje s předměty různé velikost, přičemž velikost materiálu je jeden z prvků, který ovlivňuje obtížnost činností.

Příkladem aktivit, které rozvíjí jemnou motoriku i motoriku obecně, jsou jakékoli RUČNÍ PRÁCE (NAVLÉKÁNÍ KORÁLKŮ, ŠITÍ a VYŠÍVÁNÍ, HÁČKOVÁNÍ, PLETENÍ, DRÁTKOVÁNÍ, PALIČKOVÁNÍ, GUMIČKOVÁNÍ, pletení copánků a pomlázek atd.). Jemnou motoriku využíváme a také trénujeme DOMÁCÍMI PRACEMI (např. PŘEVLÉVÁNÍM, PŘESYPÁVÁNÍM, TŘÍDĚNÍM, UMÝVÁNÍM A UTÍRÁNÍM NÁDOBÍ, VĚŠENÍM PRÁDLA pomocí kolíčků…), PRACEMI V DÍLNĚ i NA ZAHRADĚ.

Tyto činnosti napodobují různé námětové hry, při nichž děti MANIPULUJÍ S NÁŘADÍM.

Jde např. o zatloukání hřebíků a jiných předmětů kladivem, šroubování pomocí šroubováku (stavebnice využívající šroubování jsou např. MERKUR, MECANICO, MALÝ INŽENÝR), zvedání předmětů pomocí kuchyňských kleští, pinzet či kolíčků, modelování s modelovacími nástroji.

Jemná motorika a senzomotorika se samozřejmě uplatňují také v rámci školní přípravy, a to zejména při PRACOVNÍCH ČINNOSTECH, jejichž náplní jsou nejen výše uvedené práce, ale také VYTVÁŘENÍ VÝROBKŮ z rozličných materiálů pomocí různých výtvarných technik (trhání papíru, stříhání, lepení, obkreslování, vybarvování, navlékání apod.).

Jednoduchou aktivitou na rozvoj jemné motoriky je NAVLÉKÁNÍ na tyčky a provázky. K navlékání můžeme použít nejrůznější předměty (např. záclonové kroužky, různě velké korálky, těstoviny, knoflíky, nastříhané slámky) či edukační hračky (např. stavebnice BRČKIÁDA). Obratnější děti mohou navlékat nit do jehly. Spojíme-li navlékání předmětů s nějakou předlohou, např. se schématy různých barev a tvarů, slouží činnost zároveň k rozvoji zrakové percepce (konkrétně k rozvoji diferenciace tvarů a barev i k rozvoji zrakové paměti). Při aktivitě, kdy mají děti duplikovat zadaný vzor, dále rozvíjíme logické myšlení.

Další aktivity uvádíme jen ve stručnosti, neboť charakter činnosti ilustrují fotografie:

PROVLÉKÁNÍ provázku (tkaniček do bot, provázku deskami s dírami) nebo provlékání papíru

UZLOVÁNÍ a rozplétání uzlů

ZAPÍNÁNÍ KNOFLÍKŮ

PŘEBÍRÁNÍ a TŘÍDĚNÍ

je aktivita, u které opět rozvíjíme také zrakovou diferenciaci (předměty třídíme podle barev, tvaru, velikosti, materiálu atd.). Třídit můžeme různě velká semena a korálky, bambulky, víčka od pet lahví apod. Velikost a tvar materiálu je kritériem obtížnosti činností. Čím menší a hůře uchopitelnější předmět je, tím je činnost obtížnější.

TRHÁNÍ PAPÍRU na různě velké kusy, trhání podle tvarových šablon, VYTRHÁVÁNÍ TVARŮ Z PAPÍRU

PŘEHÝBÁNÍ a SKLÁDÁNÍ PAPÍRU (např. skládanky ORIGAMI)

Při nácviku STŘÍHÁNÍ PAPÍRU a LÁTKY dbáme především na správný úchop nůžek. Důsledně děti vedeme k tomu, aby při stříhání nevykrucovaly ruku v zápěstí (natáčet by měly papír, ne ruku). Nejjednodušší je stříhání rovných čar na papíře. Vystřihované vzory potom můžeme měnit. Děti, které nemají stříhání zrovna v oblibě, můžeme motivovat tím, že jim na nůžky přilepíme nějaký obrázek (např. fotbalový míč, se kterým se musí „prostříhat“ do brány). Stříhání látky bývá komplikovanější než stříhání papíru, zvlášť pokud je látka měkká a krčí se. Navíc je třeba mít ostré nůžky. Nezapomeňme na správný výběr nůžek, které by měly velikostí a tvarem ostří odpovídat věku dětí, měly by být také v souladu s lateralitou dětí.

Další aktivity souvisí s tvarováním různých materiálů. Sem spadá např. OHÝBÁNÍ provázků a drátků (např. drátků používaných k čištění dýmek), MAČKÁNÍ papíru a jiných měkkých materiálů. Jako pomůcku můžeme využít např. relaxační mačkací hračky, antistresové míčky, mačkací zvířátka atd. Vhodné je také MODELOVÁNÍ z plastelíny, moduritu, samotuhnoucí hmoty, kinetického písku, keramické hlíny, těsta, ze sněhu, alobalu, papírové hmoty rozmočené ve škrobovém lepidle (technika papírmašé) atd.

Efektním výrobkem je např. vytváření hlaviček „Traváčků“. Do starých silonových ponožek se nasypte travní semeno a piliny, hlavičku vytvarujte, přilepte nebo přišijte oči, ústa a knot, který se pak namočí do vody. Pomocí knotu se k semenům dostane voda a začnou růst jako vlasy, které pak můžeme zastřihovat, spojovat do copánků apod.

Malé děti mají v oblibě MALOVÁNÍ PRSTY. Modifikací této aktivity je POSOUVÁNÍ PŘEDMĚTŮ po různých plochách (po stole, po papíře, v gelovém pouzdře). Posouvání předmětů může být různě motivováno (např. přesouváme rybičky do pusy velké ryby, abychom ji nakrmili). Seskupováním předmětů můžeme tvořit obrazce nebo vzory (např. duhu, tvary písmen a číslic atd.).

SKLÁDÁNÍ Z DÍLKŮ je aktivitou, která zapojuje celou řadu různých kognitivních a percepčních funkcí (zrakovou percepci, analýzu a syntézu, zrakovou paměť, jemnou motoriku, logické myšlení atd.). S dílky děti pracují při stavění se stavebnicemi (např. LEGO, CHEVA, SEVA, BLOK, VARIANT, MAGFORMERS, pro větší děti je určen např. MERKUR, BOFFIN, LEGO MINDSTORMS apod.), při skládání PUZZLÍ, sestavování MOZAIK a TANGRAMŮ, stavění a skládání ze špejlí, sirek a špachtlí. Děti mohou ze sirek a špejlí sestavovat modely, manipulovat s nimi při ŘEŠENÍ SIRKOVÝCH HLAVOLAMŮ nebo při hře MIKÁDO.

Jemnou motoriku rozvíjíme různými PRSTOVÝMI CVIČENÍMI. Jako příklad můžeme uvést STÍNOVÉ DIVADLO, PRSTOVOU ABECEDU, ZNAKOVOU ŘEČ apod.

Zpět na Motoriku

Zdroje:
JUCOVIČOVÁ, D. a H. ŽÁČKOVÁ. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0645-3. 
Ilustrační obrázky byly generovány pomocí AI.