Schopnost sluchové orientace spočívá v hledání zdroj zvuku v prostoru. Děti by měly umět zdroj zvuku lokalizovat (najít místo, odkud přichází, případně směr, odkud přichází) i odhadnout vzdálenost tohoto zdroje.  Při nácviku sluchové orientace využíváme nejprve nepohybující se zdroj zvuku, pohybující se zdroj zvuk přidáváme později. HLEDÁNÍ ZDROJE ZVUKU V MÍSTNOSTI Ve třídě schováme předmět vydávající tichý zvuk (tikající budík, hračku nebo mobilní telefon hrající tichou melodii). Dítě má za úkol předmět najít. Hru lze hrát i skupinově – dítě, které předmět najde jako první, jej schovává pro ostatní. KUKAČKO, ZAKUKEJ! Děti sedí u stolu, hlavu mají položenou na stole, nebo sedí normálně a kryjí si ústa. Tajně zvolíme jedno dítě, které bude předvádět kukačku. Další vybrané dítě bude hádat, kdo je kukačkou. Kukačku může oslovit 3krát: Kukačko, zakukej! Potřetí musí určit, které dítě bylo kukačkou. Poté je zvolen nový hádač a nová kukačka a hra se opakuje znovu.

KOČIČKO, ZAMŇOUKEJ!
Hra se hraje podobně, jako hra Kukačko, zakukej!. Děti ale stojí v kruhu a hádač se zavázanýma očima stojí uvnitř kruhu. Vybrané dítě (kočička) zamňouká, dítě se zavázanýma očima hádá, kdo zvuk vydal.

MÍČ NASLEPO
Uprostřed kruhu stojí dítě se zavázanýma očima, v rukou drží míč. Vybrané dítě z kruhu zakřičí Na mě! Dítě na něj hodí míč. Pokud dítě v kruhu míč nechytí, musí se vyměnit. Pokud míč chytí, nebo pokud dítě hodí špatným směrem, zůstává uvnitř kruhu.

POTICHU, POTICHOUČKU
Uprostřed kruhu je dítě se zavázanýma očima, ostatní děti si potichu předávají nějaký předmět, který vydává zvuk (např. klíče, rolničky, zvoneček atd.). Dítě, které stojí uvnitř kruhu se snaží přijít na to, kdo zrovna předmět drží. Pokud správně odhalí dítě, které předmět má, vymění si role.
Hru je možné hrát také bez zavázaných očí. V tom případě si děti předávají předmět za zády. Důležité je, aby stály velmi blízko u sebe.

URČOVÁNÍ SMĚRU POHYBUJÍCÍHO SE ZVUKU
Děti se rozdělí na dvě poloviny. Jedna polovina sedí poslepu na koberci, druhá polovina si „předává“ zvuk (dupání, tleskání, šoupání nohama, šustění dlaní…). Polovina se zavřenýma očima ukazuje, ze kterého směru se zvuk ozývá, nebo kterým směrem se pohybuje. Podle fantazie si můžou zvuky definovat (běží skřítek, teče voda…).

Zpět na Sluchové vnímání

Zdroje:
JUCOVIČOVÁ, D. a H. ŽÁČKOVÁ. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0645-3.