didaktika03  

MOTIVACE je systém podnětů, pohnutek jednání a činností. Je to vztah motivů a podnětové situace. Ve výuce je součástí psychologické přípravy žáků na optimální průběh učení i k žádoucímu chování a jednání.
Motivace výrazně ovlivňuje průběh vyučování. Správně nastavená motivace může žáka vést k lepším výkonům, naopak nevhodná motivace nebo její absence může vést k tomu, že může žák pracovat nekvalitně, práci bude vykonávat s odporem nebo ji neudělá vůbec. Problém s motivací tedy může vyvolat velký rozpor mezi výkony žáka a jeho možnostmi.

Motivace může být vnitřní (vychází z jedince samotného) a vnější (vychází z vlivů, které jedince ovlivňují z vnějšku, je způsobena např. tlakem okolí).

 

MOTIV je vnitřní příčina jednání člověka. Motivy vychází z pocitu neuspokojení určité potřeby a jsou zaměřeny k jejímu uspokojení (případně k uspokojení potřeby náhradní). Motivy mají směr, intenzitu a trvání.

Autoři zabývající se motivací seskupili motivy do různých systémů. Pro srovnání uvádíme Maslowovu hierarchii potřeb a systém motivů podle K. B. Madsena.

 

   didaktika13
Maslowova hierarchie potřeb.  Zdroj: www:filisofie-uspechu.cz

Systém motivů podle Madsena:
a) MOTIVY PRIMÁRNÍ (10): motivy dostatečného zásobování kyslíkem, hladu, žízně, exkrece (vyměšování), tepla, vyhýbání se bolesti, sexu, pečování, aktivity (smyslové, svalové, mozkové), odpočinku.
b) MOTIVY AFEKTIVNÍ (2): motivy bezpečí, agrese.
c) MOTIVY SEKUNDÁRNÍ (4): motivy sociálního kontaktu, dosažení úspěšného výkonu, moci, vlastnictví

 

Ve vyučování využíváme zejména motivy sekundární. Tyto motivy bychom mohli rozčlenit do obecnějších oblastí, konkrétně na poznávací potřeby, sociální potřeby a výukové potřeby, a tyto oblasti pak vymezit konkrétněji. 

POZNÁVACÍ POTŘEBY
Vychází z přirozených potřeb, neboť činnost sama jedince uspokojuje (žák se učí proto, že ho sám předmět baví a zajímá, učení pro něj představuje zdroj poznání). Patří sem např. potřeba smysluplného receptivního poznávání, potřeba vyhledávání informací a řešení problémů. Žáci mladšího školního věku jsou vedeni přirozenou zvídavostí, kterou bychom se v nich měli snažit co nejdéle udržet (zajímavými náměty výuky, metodami a formami práce atd.).

SOCIÁLNÍ POTŘEBY
Souvisí s postavením žáka ve třídě i s klimatem třídy. Paří sem např. potřeba pozitivních vztahů (lásky, přátelství, mezilidské shody, nekonfliktní a harmonické atmosféry), obava z odmítnutí. Ukázalo se, že jedinci, kteří jsou motivováni potřebou pozitivních vztahů, podávají lepší výkony při skupinové práci, zatímco jedinci, které motivuje obava z odmítnutí, pracují lépe samostatně, protože mají obavy z negativních reakcí spolužáků.
Další sociální potřebou je potřeba moci (vlivu). Učitel by měl podporovat především moc sociální oproti moci osobní. Potřeba moci je uplatňována např. během soutěžení. Soutěžení jedinců však často vede k nezdravé rivalitě mezi žáky a pocitu nadřazenosti. Dobrou alternativou je však soutěžení skupin, které naopak vede k pocitu sounáležitosti mezi členy skupiny, a tím k podpoře sociální moci a zkvalitňování sociálního klimatu třídy.  

VÝKONOVÉ POTŘEBY
Rozvíjí se v rodině, na základě požadavků, nároků a hodnocení dítěte rodiči, a na základě toho, jak dítě získává zkušenosti s úspěchem a neúspěchem. Patří sem potřeba úspěšného výkonu a potřeba vyhnout se neúspěchu (příp. potřeba vyhnout se úspěchu). Žáci s převažující potřebou dosáhnout úspěchu rádi soutěží, pouští se do různých výzev, jsou vytrvalí a mají potřebu aktivity úspěšně dokončit. Žáci, kteří se snaží vyhnout negativnímu hodnocení, mají už předem strach z neúspěchu a negativních reakcí okolí, proto se snaží činnosti spíše vyhnout, neúspěch předpokládají, proto do činnosti nevkládají dostatek úsilí a z aktivity se snaží uniknout. Specifická je situace, kdy se žáci snaží vyhnout úspěchu, protože nechce vyčnívat ze sociální skupiny. To může ukazovat na nezdravé sociální klima skupiny.
Ve vyučovacím procesu je žák podroben nesčetně hodnocení ze strany učitelů i ostatních žáků. Problematické je udržet motivaci u dlouhodobě neúspěšného žáka, který nemá příliš šancí zažít ve škole úspěch. V takovém případě se nabízí možnost hodnotit žáka srovnáním jeho vlastních výkonů mezi sebou, případně nalezení činnosti, ve které bude mít žák šanci vyniknout (každý jedinec má talent k nějaké činnosti, stačí ji jen najít). Problémem je ovšem také udržení motivace u žáků nadprůměrných, kteří mohou díky nedostatkům podnětů pro svou úroveň začít stagnovat. Pozitivní motivace směřuje žáky k uspokojování potřeby úspěšného výkonu, zatímco negativní motivace posiluje spíše potřebu vyhnout se neúspěchu. Učitel by se měl také vyhýbat veřejnému porovnávání výkonů žáků mezi sebou, což veden k rozdělení třídy na žáky úspěšné a neúspěšné (slabé), což je zvláště pro druhu skupinu velmi demotivující. Takové hodnocení je navíc velmi zkreslující vzhledem k tomu, že žáci do vzdělávání vstupují s velmi různou úrovní poznatků i různým potenciálem se vzdělávat, aby dosáhli stejného výsledku, musí různí žáci vyvinout různé úsilí.


Frustrací z nenaplněných vzdělávacích potřeb vzniká nuda, frustrací z nenaplněných sociálních a výkonových potřeb vzniká strach ze školy.


Žáci v 1. ročníku mají obvykle nediferencovaný zájem o učení. Vůdčím motivem je touha stát se školákem (stát se součástí školního prostředí, pracovat se školními pomůckami atd.) a učit se. U žáků ve 3. či 4. ročníku vzniká nový typ motivace, který vyplývá ze sociálního postavení v třídním kolektivu. Objevuje se také diferencovanější zájem o učení. 

 


Zdroje:
NELEŠOVSKÁ, A. a kol. Didaktika I. Olomouc: VUP, 1995. ISBN 80-7067-463-6.
Wikisofia. Teorie motivace [online]. Dostupné na <https://wikisofia.cz/wiki/Teorie_motivace> [cit. 2021-08-21].


Zdroje obrázků:
PPT Backgrounds [online]. Dostupné na <https://www.ppt-backgrounds.net/thumbs/book-facebook-face-book-for---slides-slides.jpeg> [cit. 2021-08-21].



Dnes je 02. 07. 2022 | Svátek má: Patricie | Počasí v Olomouci: 15.22 °C | Počasí zítra: 28.44 °C