Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem, vnímáme jím asi 80 % všech informací. Umožňuje nám vnímat světlo, různé barvy a tvary.

Světlo vnímáme díky zrakovým pigmentů (např. rodopsinu), které jsou na světlo citlivé. Vnímání barev umožňují čípky. V lidském oku jsou obvykle tři druhy čípků, které se liší barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, ty určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu. Člověk a ostatní primáti vnímají barvy od modré po červenou, tedy světlo s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 nanometrů. Vnímání prostoru je umožněno polohou očí. Do každého oka dopadá odlišný obraz, ze kterých se v mozku skládá výsledný prostorový obraz. Živočichové, kteří mají oči blíže u sebe zachytí očima menší prostor, ale dokážou lépe zaostřit. Prostorové vnímání ovlivňují také oční čočky, které pomáhají odhadnout vzdálenost. (Wikipedie)

Na zpracování vizuálních informací se podílí přibližně 60 % celé mozkové kůry. (Schreiber, 1998)

 

Vývoj zrakového vnímání

Zrakové vnímání se vyvíjí od našeho narození. NOVOROZENEC je schopen vnímat předměty ve svém zrakovém poli, což je vzdálenost přibližně do 30 cm. Vnímá světlo a tmu. 

zrak226  

KOJENEC dokáže od 2. týdne vnímat nehybný vysoce kontrastní předmět, sleduje lidský obličej a vnímá barvy. Optimální vzdálenost pro zrakové vnímání je 20 až 30 centimetrů. Od 5. týdne začíná dítě fixovat sledovaný objekt. Každé oko používá zvlášť, může také šilhat. U známých osob může reagovat pohledem do očí, ale tento oční kontakt pro něj nemá hlubší smysl. Od 2. měsíce začíná dítě používat obě oči současně. Je schopné sledovat pohybující se předmět nepřecházející středovou čáru (ještě nedokáže měnit osy svých očí k objektu). Ve 3. měsíci se zvyšuje zraková ostrost. Při sledování pohybujících se předmětů již není dítě omezeno středovou čarou. Začíná rozlišovat objekty a manipuluje s nimi (předměty i části svého těla vnímá spíše jako něco, co se dá uchopit, ohmatat). Od 4. měsíce jsou oči dítěte schopné plně zaostřovat různě vzdálené předměty. Od 6. dokáže spojit obraz vnímaný oběma očima do jednoho prostorového vjemu. Od 7. měsíce dokáže diferencovat předměty podle tvaru a barvy, rozezná známé tvary.  (Zobanová, 2007) 

BATOLAT (2. až 3. rok života) souvisí vývoj zrakového vnímání s pohybovým vývojem. Dvouleté dítě pozná známou osobu či předmět v různých polohách (např. z profilu), ale nedokáže rozlišit předměty zrcadlově obrácené. Předměty diferencuje podle tvaru a barvy a známé objekty rozezná i ve formě vyobrazených symbolů. (Pokorná, 2001) 

 

PŘEDŠKOLNÍM VĚKU (4. až 6. rok života) vnímá dítě globálně. Získává pouze celkový vjem předmětu či detailu, ale nedovede ho analyzovat a neuvědomuje si ani vztah mezi celkem a jeho částmi. Upoutávají ho zejména nápadné vlastnosti, jako tvary a podněty, které mohou uspokojit momentální potřeby. Vnímání je vázáno na aktuální stav konkrétní reality i subjektivní pohled dítěte (sledovaný objekt vnímá tak, jak se mu v danou chvíli jeví).

  zrak227
zrak228  

V souvislosti s vývojem myšlení se v předškolním období rozvíjí schopnost zrakové diferenciace i schopnost zrakové analýzy a syntézy. Od 4. roku je dítě schopné rozeznat jednoduché symbolické obrazce lišící se tvarem. Postupně se rozvíjí schopnost diferencovat polohu abstraktního obrazce. Mezi 5. a 6. rokem rozlišuje horizontální inverzi tvarů (↑ ↓), předměty překlopené podle vertikální osy (→ ←) diferencuje ale až mezi 6. a 7. rokem. (Zobanová, 2006) 

 

K posledním zásadním změnám ve vývoji vnímání dochází ve ŠKOLNÍM VĚKU.

Dítě si uvědomuje, že je celek sestaven z jednotlivých částí, i vztah mezi částmi a celkem. Vnímání už není závislé na aktuální situaci (dítě chápe, že změna vnějšího znaku určitého objektu nemění jeho podstatu). 

 

Rozvoj zrakového vnímání

Vzhledem k tomu, že kvalita zrakového vnímání ovlivňuje úspěšnost při osvojování některých školních dovedností a učení, věnujeme rozvoji zrakového vnímání velkou pozornost také v rámci koncepčního vzdělávání zahájeného v mateřské škole. Nedostatečně rozvinutá zraková percepce se může podílet na problémech při čtení, psaní i všech dalších činnostech, které s těmito základními dovednostmi souvisí. Funkční narušení zrakové percepce nebo některých dílčích schopností zrakové percepce vede k rozvoji specifických poruch učení. Systematický rozvoj zrakového vnímání je proto důležitou součástí práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

  zrak229

Při rozvoji zrakové percepce postupujeme vždy od názorných představ k abstrakci. V duchu této zásady děti nejprve pracují s konkrétními předměty, které potom nahrazujeme modely předmětů, obrázky předmětů a nakonec symboly (symbolický obrázek předmětu, iniciála apod.).

zrak18

Činnosti uvedené pod následujícími odkazy představují širokou škálu aktivit, na nichž můžeme nacvičovat jednotlivé schopnosti zrakové percepce. Aktivity nejsou seřazeny podle náročnosti, neboť obtížnost u každé konkrétní činnosti lze ovlivnit nastavenými podmínkami (např. mírou abstrakce, prostředím, nutností zapojení dalších schopností a dovedností, spojením s aktuálním školním učivem, limitovaným časem apod.). 

Orientace v prostoru I Pravolevá orientace I Levo-pravý pohyb očí I Zraková diferenciace I Zraková analýza a syntéza I Zraková paměť

 


Zdroje:
POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-570-9. 
SCHREIBER, M. Funkční somatologie. Praha: H&H, 1998. 467 s. ISBN 80-86022-28-5.
Wikipedie. Zrak [online].  Dostupné na <https://cs.wikipedia.org/wiki/Zrak[cit.2020-10-06].
ZOBANOVÁ, A. Metody preventivního vyšetřování zraku. Manuál pro preventivní prohlídky zraku [online]. Praha: Plusoptix, 2006. Dostupné na <http://www.plusoptix.zrak.cz/doc/manual-pro-preventivni-prohlidky-zraku.pdf
[cit. 2007-03-27].



Dnes je 07. 12. 2022 | Svátek má: Benjamín | Počasí v Olomouci: 1.93 °C | Počasí zítra: 2.98 °C