Co je dysortografie?

Dysortografie je specifickou poruchou učení, která se projevuje jako porucha pravopisu. Často je doprovázena další specifickou poruchou učení, a to dyslexií (porucha čtení), které se také v určitých projevech podobá. Příčina obtíží je však jiná.

Dalšími souvisejícími problémy jsou například porucha pozornosti, hyperaktivita nebo hypoaktivita.

Projevy dysortografie

Jádro problému tkví v nedostatcích sluchové percepce, díky nimž dítě slyší zkomolená slova, nerozumí jim, proto je zapisuje tak, jak je slyší. Problém nespočívá ve sluchovém orgánu, ale ve schopnosti zachytit mluvené slovo, analyzovat ho a přenést ho do písemné podoby. Pravopisné chyby, které v dysortografickém projevu pozorujeme, tedy primárně nevyplývají z neschopnosti osvojit si nějaká pravopisná pravidla a umět je aplikovat, problém je spíš v tom, kdy je aplikovat.

Problémy s auditivním dekódováním slov se při psaní projevují vynecháváním písmen a slabik, přidávání písmen (zejména vkládání samohlásek do souhláskových shluků) a kinetickou inverzí ve slovech (přesmykování slabik, např. kolo-loko). Dochází k záměnám zvukově podobných hlásek (zvláště znělých a neznělých – spodoba hlásek - (sníh/sních), sykavkových hlásek (zvláště ostrých a tupých sykavek š-č-ž/s-c-z, vznikají tzv. sykavkové asimilace – píše to, co vyslovuje, např. švestky-švešky) a zvukově podobných slabik, vnichž dítě neslyší rozdíly (slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, di/dy, ti/ty, ni/ny).

 


dyslexie04

Časté je také vynechávání nebo nesprávné používání diakritických znamének (např. délek samohlásek). Dysortografici často chybují v rozlišování hranic slov v písmu, což se projevuje spojováním slov (menší děti někdy píšou dohromady i celé věty, starší děti typicky spojují slova s předložkami a zvratná slovesa se zájmeny) nebo nelogickým rozdělováním slov (ručn-ík).

Dekódování slyšeného projevu představuje pro dysortografika zvýšenou zátěž (musí více přemýšlet nad správností slov), což způsobuje rychlejší unavitelnost, která dále zhoršuje koncentraci, a také pomalejší pracovní tempo. To je však důvodem dalších problémů. Díky pomalejšímu pracovnímu tempu nemusí dítě s dysortografickými obtížemi při zápisu diktovaného textu stačit ostatním, proto dochází k vynechává slov i celých vět nebo k záměně pořadí slov. Vzhledem k tomu, že neustále dohání psaní, nemá čas ani na kvalitní zdůvodňování pravopisu, díky čemuž chybuje i ve slovech, kterým rozumí dobře, a v pravidlech pravopisu, která bezpečně zná (ústně doplňuje správně, písemně doplňuje chybně).


dyslexie04
 

Nedostatečně vybudovaný jazykový cit se odráží ve snížené schopnosti skloňovat či časovat slova a samozřejmě také v uchopení a využití souvisejících pravopisných pravidel (např. koncovky podstatných a přídavných jmen, skloňování zájmena já apod.). Schopnost zvládat pravopisná pravidla se přitom může v čase ještě zhoršovat, a to zejména díky jejich narůstajícímu množství.

Vzhledem k tomu, že u dysortografiků dochází k potížím při vnímání a analýze mluveného projevu, problémem bude zřejmě také reakce na pokyny zadávané ústní formou a je třeba ověřovat, zda takovému zadání rozumí.

U některých dysortografiků bohužel dochází také k oslabení zrakových funkcí, proto mohou mít problém i s psanou předlohou.

Příčiny dysortografie

Příčinami rozvoje dysortografie jsou nedostatečně rozvinutá nebo oslabená funkce sluchové percepce (zejména sluchové diferenciace, analýzy a syntézy, sluchové orientace a paměti), porucha fonematického sluchu a porucha vnímání a reprodukce rytmu. V důsledku těchto problémů je také snížen jazykový cit.

Fyziologickým důvodem tohoto stavu může být dysfunkce pravé mozkové hemisféry, dochází k němu ale také díky nedostatečnému rozvíjení výše uvedených auditivních funkcí.

Diagnostika dysortografie

Obraz dysortografických obtíží je u každého jedince specifický a individuální, a to vzhledem k tomu, které konkrétní funkce a v jakém rozsahu jsou narušeny. Dysortografie bývá navíc často doprovázena jiným poruchami, ať už jsou to jiné specifické školské poruchy, nebo poruchy pozornosti či aktivity (hyperaktivita či hypoaktivita).

I zde tedy platí, že podmínkou efektivní reedukace je především dobrá diagnostika problému i narušených funkcí. Tuto diagnostiku provádí stejně jako u všech ostatních specifických poruch učení pedagogicko-psychologické poradny.

Do těchto opatření bývají zpravidla integrována také opatření, která byla již před vyšetřením s pozitivními výsledky využívána rodiči a učiteli.

 

Reedukace dysortografie

 


Zdroje:
JUCOVIČOVÁ, D. ŽÁČKOVÁ, H. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. str. 176. ISBN 978-80-262-0645-3. 
Wikipedie. Dysortografie [online]. Dostupné na <https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysortografie> [cit. 2020-11-01].



Dnes je 02. 07. 2022 | Svátek má: Patricie | Počasí v Olomouci: 15.22 °C | Počasí zítra: 28.44 °C