Komplexní podpoře dítěte se specifickou poruchou učení jsme se podrobněji věnovali v úvodním článku o specifických poruchách učení. V rámci hodin reedukace dysortografie se budeme věnovat rozvoji oslabených funkcí, nácviku problematických aktivit i kompenzačních mechanismů.

Dysgrafické obtíže dětí vznikají v důsledku nedostatečně rozvinuté nebo oslabené funkce sluchové percepce, což nemusí být vždy způsobeno jen nedostatečnými předpoklady dítěte, ale také tím, jaké podněty v průběhu svého vývoje (zejména v předškolní výchově) dostává. Negativně se zde projevuje např. pasivní trávení volného času (u televize, počítače), které se často děje na úkor dětských her. Právě tyto hry dětem poskytují přirozené příležitosti pro rozvoj fonematického sluchu (k rozvoji rytmicity dochází např. díky odříkávání rozpočítadel, vnímání zdroje zvuku využíváme např. při hře Na babu, Na kouzelníka, Kukačko, zakukej, rozlišování zvuků a tónů provádíme např. při hře Zvukové pexeso apod.). V současné době přibývá dětí s oslabeným fonematickým sluchem právě v důsledku způsobu trávení volného času. Tyto dětí mívají také snížen přirozený jazykový cit. Systematická příprava v mateřských školách dokáže tento handicap odstraňovat jen částečně. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že některé děti jsou do předškolní přípravy zařazeny až bezprostředně před nástupem do ZŠ (povinná docházka do MŠ je dle zákona jen jeden rok před nástupem do ZŠ), takže na nápravu stavu už není tolik času. Na rozvoj sluchového vnímání se příliš nezaměřují ani publikace pro předškoláky, pokud vůbec.

Úroveň sluchového vnímání je posuzována před vstupem dítěte do základní školy formou zápisu. Předškolák by měl být schopen rytmizovat (vytleskat) slovo, určit počet slabik, rozlišit první a poslední slabiku, identifikovat první hlásku slova, rozlišit od sebe slova podobně znějící a zopakovat jednoduchý rytmus. Děti by měly mít před vstupem do 1. třídy čistou výslovnost všech hlásek. Drobnější nepřesnosti výslovnosti je možné odstraňovat ve školce a ve spolupráci s rodiči pomocí cvičení doporučených pedagogy MŠ. Děti, u nichž se projevují závažnější problémy ve výslovnosti, by měly být školkou co nejdřív odeslány do péče logopedické poradny. Mějme na paměti, že zafixované špatné návyky se později hůře odstraňují, a ne vždy je jejich přecvičení možné.

1. Vynechávání písmen nebo slabik ve slově I 2. Chybování v diaktirických znaménkách I 3. Rozlišování znělosti hlásek a sykavek I 

4. Slabiky di-ti-ni/dy-ty-ny a dě-tě-ně I 5. Rozlišování hranic slov ve větách


1. Vynechávání písmen nebo slabik ve slově 

Vynechávání písmen či slabik ve slově je znakem nedostatečně rozvinuté schopnosti sluchové analýzy a syntézy, případně v kombinaci s nedostatky v analýze a syntéze zrakové, proto se při reedukaci zaměříme na obě percepce, které budeme v aktivitách kombinovat.

V rámci nácviku se snažíme SKLÁDAT A ROZKLÁDAT SLOVA, přičemž se zaměřujeme NA SLABIKY A HLÁSKY i na jejich polohu ve slově. Tyto dovednosti jsou podmíněny také vývojově. Dělit slova na slabiky obvykle zvládají děti kolem 4. roku věku, přibližně v 5 letech dokážou identifikovat první a poslední slabiku ve slově, v 6 letech pak rozkládají slovo na hlásky a z hlásek ho znovu skládají. Nicméně nezřídka se stává, že je vývoj řeči u dítěte z různých důvodů posunut (asymetrický vývoj, hyperaktivita, nepodnětné prostředí, smyslová či orgánová porucha atd.), což posouvá také zvládání těchto dovedností.

Příkladem aktivit na analýzu a syntézu slov je VYMÝŠLENÍ SLOV NA DANÉ PÍSMENO/HLÁSKU ČI SLABIKU. Děti mohou také hledat obrázky či skutečné věci, které na danou hlásku či slabiku začínají. Pro tuto aktivitu můžeme využít různé obrázkové abecedy nebo písmenové básničky, které jsou často bohatě ilustrovány obrázky začínajícími na dané písmeno/hlásku. Hledání slov můžeme pojmout také formou soutěže či hry. Děti si např. mohou ve dvojici pinkat nafukovacím balónkem, přičemž na každé odpinknutí balónku musí vymyslet slovo odpovídající zadání. Balónek jim nesmí spadnout. Další možností, jak tuto aktivitu pojmout hravě jsou např. PÍSMENKOVÁ PEXESA a DOMINA či HLÁSKOVÉ BINGO. Hledání posledních slabik/hlásek ve slově a vymýšlení nových slov, který na ně začínají využívá hra SLOVNÍ FOTBAL. Existuje také řada dalších pomůcek, pro nácvik rozlišování první hlásky/písmena ve slově, např. různé KOLÍČKOVÉ KARTY, případně KARTY PŘIKLÁDACÍ, na které děti pokládají žetony. Kromě hledání slov začínajících na dané písmeno využíváme i posup opačný, tedy určujeme písmeno, kterým začíná dané slovo. 

dysortografie02
1

     dysortografie03
2
     dysortografie05
3
     dysortografie09
4 
dysortografie12
5

     dysortografie10
6
     dysortografie08
7
     dysortografie06
8
     dysortografie04
9, 10

Nácvik správného HLÁSKOVÁNÍ slova můžeme motivovat např. hrou na robota, na mimozemšťana apod. Na principu skládání slov z písmen, při kterém také můžeme procvičovat hlasité hláskování, je založena řada společenských her, např. KRISKROS, SCRABBLELUŠTĚNÍ KŘÍŽOVEK či OSMISMĚREK apod. Ke skládání slov můžeme použít PÍSMENKOVÉ KORÁLKYPÍSMENKA Z RŮZNÝCH MATERIÁLŮ (plast, papír, magnetická písmenka, písmenka na špachtlích apodl.). Hláskování můžeme trénovat také PSANÍM NA POČÍTAČI či NA TABLETU.

dysortografie07
11

     dysortografie13
12
    

dysortografie18
13

     dysortografie20
14
     dysortografie14
15
     dysortografie19
16
dysortografie17
17

     dysortografie15
18
     dysortografie16
19
dysortografie29
20

      dysortografie28
21
     dysortografie45
22

Podobně můžeme postupovat při ANALÝZE A SYNTÉZE S VYUŽITÍM SLABIK.. I zde můžeme využít celou řadu volně dostupných pomůcek, případně si můžeme zahrát SLABIČNÉ DOMINO nebo hru TIK...TAK...BUM!

dysortografie21
23

     dysortografie23
24
    dysortografie22
   25, 26

dysortografie24
27

     dysortografie27
28
    

Pro názornou představu analýzy a syntézy slov můžeme použít pomůcku s KAPSAMI NA GUMIČKÁCH. Kapsy jsou určeny k vkládání písmen, jejichž spojením vznikne slovo. Pokud gumu napneme, kapsy se od sebe oddálí, čímž se samozřejmě oddálí také písmena. Děti mohou slova skládat z písmen či celých slabik.

Dále můžeme využít PŘESMYČKY s přeházenými hláskami či slabikami, které musí dítě správně uspořádat.

Do nácviku zahrnujeme také PRÁCI S TEXTEM, u nějž dítě provádí KOREKTURU CHYB či jiné úpravy. Učitel např. předčítá slova, dítě hledá, která slova se s diktátem neshodují. Při prvotním nácviku pracujeme s velkými odchylkami oproti poslechu, postupně se ale dostáváme ke slovům, která se odchylují jen nepatrně (např. les-pes, krb-krab, točí-kočí, tráva-kráva, ví-jí, vlak-vlas, plat-plať, hráč-hráz, kostička-kosička). Hlásky obměňujeme nejprve na začátku slova, pak uprostřed a na konci.

dysortografie44 29

Kromě toho, že děti slova identifikují, mohou je rovnou opravovat - NAHRAZOVAT NESPRÁVNÉ HLÁSKY či celá slova, VYŠKRTÁVAT PÍSMENA, která do slov nepatří (učitel přečte např. slovo dovolí, žák vyškrtá ze zadaného slova přebytečná písmena d–o–v–l–k–o–l–i–í), případně DOPLŇOVAT CHYBĚJÍCÍ PÍSMENA apod. Při opravě nesprávných slov mohou děti pracovat také s obrázky (k nabídnutému obrázku mohou hledat správně napsané slovo, které obrázek pojmenovává). Smyslem těchto cvičení je nácvik lepší a pečlivější kontroly textu, který píše samo dítě.

Při reedukaci se budeme věnovat nácviku rozlišování podobných hlásek, jež budeme zpočátku zadávat jako izolované slabiky (sa-ša, ho-cho). Po zvládnutí pak přecházíme k celým slovům (). Při nácviku opět můžeme využívat multisenzoriální přístup, pokud budeme slova doprovázet obrázky, kromě sluchového vnímání budeme zapojovat také zrak.

 

dysortografie25   dysortografie26  













30, 31

Při kontrole vlastního textu mohou děti pracovat s dyslektickými šablonami, jež formou okýnek odkrývají jen určitou část slova, zatímco zbytek slova je zakryt. Dítě vidí jen část slova, proto si nemůže domýšlet jeho zbytek a s pečlivějším čtením obvykle dochází k pečlivější kontrole.

Vlastní psaní můžeme u dětí, které dobře zvládly hláskování, kombinovat s AUTODIKTÁTEM. Dítě si před napsáním slova vyhláskuje (zpočátku nahlas, později šeptem, nakonec jen pro sebe v duchu). Nicméně pro tuto metody je nutné, aby mělo dítě čistou výslovnost bez logopedických vad, tedy aby příčinou špatného zápisu slova nebylo ještě to, že dítě slovo nesprávně vyslovuje.

 

2. Chybování v diakritických znaménkách

Vynechávání, přidávání nebo špatné umisťování diakritických znamének u dysortografiků obvykle souvisí s poruchou schopnosti rozlišovat kvantitu (délku) samohlásek, problémem ale také může být nesprávné vnímání či reprodukce rytmu. Při reedukaci se tedy budeme primárně zaměřovat na zlepšení těchto schopností. Tuto specifickou chybovost mohou ale způsobovat i jiné faktory, které je třeba vyloučit, neboť k jejich odstraňování budeme volnit jiné postupy. Zde bychom mohli uvést např. nesprávnou techniku psaní, příliš velké nároky na rychlost psaní, dysgrafické obtíže (dítě není v důsledku neobratné motoriky nebo v důsledku špatné senzomotorické koordinace vždy schopno umístit znaménko na správné místo, i když si správnou polohu znaménka jinak velmi dobře uvědomuje).

 dysortografie30  















32

Frekventovaně používanou metodou je nácvik délek samohlásek a slabik pomocí tzv. BZUČÁKU. Dítě mačká tlačítko bzučáku, dokud dítě tlačítko drží, přístroj vydává bzučivý zvuk. Jakmile dítě tlačítko pustí, zvuk ustane. Principem fungování pomůcky je tedy délka držení tlačítko, resp. délka zvukového signálu, který přístroj vydává. Před samotným nácvikem rozlišování délek samohlásek začneme jednodušším nácvikem rozlišování délek zvuků.

  dysortografie32
33
     
dysortografie31
34

Učitel bude bzučák mačkat různě dlouho, dítě bude určovat, zda šlo o krátký či dlouhý zvuk. Tuto aktivitu je možné spojit s piktogramy, které délku znázorňují pomocí symbolů (krátký zvuk zastupuje tečka, dlouhý zvuk čára). Pokud děti činnost znají, může učitele zastoupit jiný žák. Stejnou aktivitu by pak prováděli dva žáci, kteří by si měnili role. Činnost by mohla mít charakter hry. Učitel by kontroloval správnost určování délek.

Pokud dítěti nečiní obtíže rozlišovat délku zvuků, můžeme zvýšit její obtížnost a přejít k rozlišování délek hlásek. Postup činnosti by byl obdobný. Zpočátku je však třeba délku vyslovovaných dlouhých samohlásek poněkud přehánět, aby byl rozdíl jasně patrný. Hypertrofovanou výslovnost budeme postupně zmírňovat v návaznosti na to, zda dítě rozlišování kvality zvládá.

dysortografie33  



























35

Dalším krokem je identifikace délek samohlásek v rámci slabik, a nakonec v rámci slov. I zde dále doplňujeme zvukové rozlišování piktogramy představující délku, čímž nám u slov vznikají schémata (máma I . , hoří . I , učitel . . . apod.). Navíc přidáváme také zápis slova. Slovo také může dítě nejprve zapsat, přiřadit schéma a poté si pomocí bzučáku ověřit správnost znamének. Další variantou je vymýšlení a zápis slov, jež se k zadaném obrázkovému schématu, které si dítě přehraje na bzučáku, hodí. A jako v předešlé variantě i zde by následovala kontrola pomocí bzučáku opřená o vizuální kontrolu diakritických znamének podle schématu.

dysortografie34     dysortografie35
36                                                                                                                                             37

Se schématy slov se běžně pracuje také v rámci školního nácviku vnímání délek slov, proto lze karty se schématy také zakoupit od různých výrobců. Vzhledem ke snadné přípravě ale není nijak náročné si podobnou pomůcku vyrobit.

Nácvik správné kvantity samohlásek provádíme také pomocí specificky zaměřených DOPLŇOVACÍCH CVIČENÍ nebo DIKTÁTŮ, které se cíleně věnují jen jednomu problému (v tomto případě je to právě správná délka samohlásek). Při doplňování bude dítě zapisovat pouze samohlásky či doplňovat diakritická znaménka, při diktátu píše pouze samohlásky.

Pro ilustraci důležitosti správného umístění především čárek nad dlouhými samohláskami můžeme využít paronymní dvojice slov, tedy slova, která se vzájemně podobají, ale jejich významy se odlišují (ráda–rada, váha–váhá, pára–párá, dráha–drahá, dál–dal, kolík – kolik apod.).

Pro řadu dětí v mladším školním věku, včetně dysortografiků, bývá obtížné členit slova na menší části a všímat si tak detailů, slova vnímají jako celek. Situaci jim navíc často komplikuje skutečnost, že si slova pamatují, proto si při čtení jejich části domýšlejí (oči vidí to, co slyšely uši). Tomuto můžeme předcházet využíváním DYSLEKTICKÝCH ŠABLON, které umožňují fragmentovat slovo, zatímco zbytek slova a textu je zakryta. Vzhledem k tomu, že dítě nevidí celé slovo a nemůže si tak jeho znění domyslet, je nuceno pečlivěji číst a spíše si všimne chybějícího diakritického znaménka. Namísto dyslektických šablon můžeme k zakrývání slova využít např. také prst (dítě si prstem zakryje celé slovo, posouváním prstu postupně odkrývá jednotlivé slabiky slova).

 

3. Rozlišování znělosti hlásek a sykavek

Nedostatečně rozvinutá schopnost sluchové diferenciace se může projevovat ve snížené vnímavosti některých hlásek a jejich vzájemnému rozlišování. K takto problematickým hláskám řadíme především hlásky lišící se znělostí (b-p, d-t, ď-ť, h-ch, v-f, z-s, ž-š) a sykavky (š-č-ž/s-c-z). Při nácviku diferenciace těchto hlaásek pracujeme nejprve se slabikami, které tyto hlásky obsahují, poté s celými slovy.


dysortografie37
38 

Při převodu párových souhlásek do písemné podoby dochází v souhláskových shlucích párových souhlásek k tzv. asimilaci (spodobě) znělosti, při níž se ve své znělosti/neznělosti souhlásky vzájemně ovlivňují. Abychom tento vztah přerušili, je nutné mezi tyto souhlásky vložit samohlásku, což dosáhneme změnou tvaru slova, případně si můžeme vypomoci vhodným slovem příbuzným. Párové souhlásky na konci slova vyslovujeme vždy nezněle, takže i zde je třeba vytvořit jiný tvar nebo nalézt pomocné slovo příbuzné se samohláskou následující za problematickým písmenem (dub – dva duby, hodně dubů, malý doubek…).

Tento postup je pro rozlišování párových souhlásek běžně využíván v rámci školní přípravy, pro menší děti je však hledání pomocných tvarů nebo slov příbuzných dost obtížné a je třeba jim vypomáhat. Dysgrafici mají navíc obvykle také snížen jazykový cit, takže pro ně bude ohýbání slov nebo jejich odvozování ještě komplikovanější. Pomoci jim můžeme pomůckami, kde je pomocné slovo připraveno, pro větší názornost je také lepší doprovodit slovo ilustračním obrázkem.

Do aktivity můžeme zapojit také hmatovými vjemy, pokud použijeme pomůcku, v níž budou znělé a neznělé hlásky reprezentovány jinými materiály, případně i jinou barvou.

Zpočátku je vhodnější tento pravopisný nácvik provádět pouze formou DOPLŇOVAČEK s nabídnutými párovými souhláskovými dvojicemi. Malé děti totiž nejsou Dost dobře schopny identifikovat, že se o problém asimilace znělosti jedná a automaticky by zapisovaly slovo tak, jak je slyší.

Zvládnutí párových souhlásek a sykavek bývá obtížný u dětí, které mají nesprávnou výslovnost těchto hlásek, neboť špatnou výslovností hlásek samy sebe matou. U těchto dětí je důležité pracovat současně na odstranění logopedické vady. Dokud u nich nedojde k nápravě výslovnosti, je s velkým otazníkem vhodnost použití např. metody AUTODIKTÁTU.

 

4. Rozlišování slabik měkkých a tvrdých (di-ti-ni/dy-ty-ny) a slabik dě-tě-ně

I v tomto případě je příčinou problémů nedostatečná schopnost sluchové diferenciace.

Při rozlišování tvrdých a měkkých slabik můžeme začít nacvičovat izolovaně slabičné dvojice (např. nejprve di/dy, poté ti/ty, nakonec ni/ny).  Dalším krokem pak mohou být slova, která tyto slabičné dvojice obsahují. Nejjednodušší je přitom diferenciace slabiky na začátku slova, pak na konci slova, zatímco slabiky uvnitř slov patří k nejobtížněji rozeznatelným. 


dysortografie38









39 

Jednoduchou a hojně používanou pomůckou jsou tzv. MAČKADLA, tedy kostky či desky z měkkých materiálů (např. z molitanu) s měkkými slabika a kostky či desky z tvrdých materiálů (např. ze dřeva či tvrdého plastu) s tvrdými slabikami. Učitel dítěti předříkává měkké a tvrdé slabiky, dítě je opakuje a současně mačká tvrdou, nebo měkkou pomůcku. Po zvládnutí slabik poté pracujeme se slovy, která tyto slabiky obsahují (nejprve na začátku, pak na konci slova, nakonec pracujeme se slovy, která obsahují i více tvrdých a měkkých slabik v různých místech slova). Pokud se nám zdá, že dítě rozlišování zvládá, od používání mačkadla postupně ustupujeme. Přesto je ale vhodné nechat jej dítěti po nějakou dobu k dispozici, aby jej mohl v případě nejistoty použít. Slabičné mačkadlo můžeme také časem nahradit za písmena i/y, která budou taktéž vyrobena z materiálů s různou tvrdostí.

Zpočátku může dítěti pomoci také hypertrofovaná výslovnost hlásek. Dítě se kromě zřetelnějších sluchového vjemu může orientovat podle nastavení mluvidel učitele, které po učiteli také opakuje.

V rámci pravopisného nácviku opět začínáme jednoduššími DOPLŇOVAČKAMI, do kterých žáci dopisují měkké/tvrdé slabiky, nebo i/y. Pro lepší kontrolu mohou děti písmena i/y zapisovat předem domluvenými barvami (např. i žlutě, y černě) – pokud má barevné značení pomáhat fixaci písmen, je třeba jej po zavedení dodržovat a barvy již dále neměnit.

V začátcích nácviku se občas stává, že děti k měkkým slabikám nesprávně dopisují také háček (ďi, ťi, ňi). To však není specificky dysortografický problém, jde spíš o neuvědomění si, že v této situaci se háček nepoužívá. Nicméně pokud se u dítěte tento problém objevuje, je na místě snažit se ho už od začátku důsledně eliminovat. Problematický může být zápis slabik dě-tě-ně.

 






40   

dysortografie39

 

5. Rozlišování hranic slov ve větách

Při nesprávném rozlišování hranic slov je opět třeba rozpoznat příčinu problému. U dysortografiků to může být nedostatečná schopnost analýzy a syntézy a schopnost diferenciace. Problémem ale také může být malá slovní zásoba (dítě slovo nezná a nerozumí mu, proto ho nedokáže správně napsat).

Dále bychom měli zjistit, která konkrétní skupina slov je pro děti obtížná. U menších dětí je to často spojení předložky se slovem, neboť v rámci nácviku čtení akcentujeme čtení předložek dohromady se slovem, zatímco v psaní musí uplatnit obrácený postup.

Rozlišení podstatného jména a předložky můžeme u malých dětí nacvičovat obměnou předložek u téhož podstatného jména (míč je na stole, pod stolem, u stolu, za stolem…). Činnost můžeme opět pro větší názornost propojit s obrázky, nebo s praktickými aktivitami (učitel mění polohu věci sám, dítě komentuje, kde se věc vyskytuje).

 
dysortografie41
41
     
dysortografie40
42

Dalším problémem mohou být zvratná zájmena, která mají děti někdy tendenci psát dohromady se slovesem. Pokud dítě dobře nerozumí textu nebo pokud nezná slova, která se v něm vyskytují, může chybovat i ve spojení dalších slov. 

Porozumění významu jednotlivých slov je klíčem k jejich rozlišování, proto je důležité rozvíjet slovní zásobu, a to nejlépe s oporou o názornou představu (slovo-obrázek).

dysortografie43  


















43

Běžně používanými aktivitami je ROZDĚLOVÁNÍ/ROSTŘÍHÁVÁNÍ SPOJENÝCH VĚT. Ve větě, která je napsaná jedním tahem, děti identifikují jednotlivá slova, která poté oddělují od sebe. Ke každému slovu potom mohou přidat obrázek, což může být také jednoduchou kontrolou správnosti, protože počet obrázků musí odpovídat počtu slov.

dysortografie42


Náročnější je pak např. IDENTIFIKACE SLOV VE VĚTĚ, kterou dítě pouze slyší. Počet slov přitom počítá. Dítě může slova z odposlouchané věty znázornit také např. pomocí kostek (každé slovo bude reprezentovat jedna kostka). Dítě by pak větu následně samo zopakovalo s tím, že by na kostky postupně ukazovalo. Kostky lze samozřejmě nahradit také jiným znázorněním.

Vnímání hranic slov, můžeme rozvíjet např. počítáním slov v psaném textu, skládáním vět z rozházených slov atd.

 

Zpět na Dysortografii

 


Zdroje:
JUCOVIČOVÁ, D. ŽÁČKOVÁ, H. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. str. 176. ISBN 978-80-262-0645-3. 

Zdroje obrázků:
1 Veselá Chaloupka. Velká abeceda [online]. Dostupné na <https://www.vesela-chaloupka.cz/materialy/velka-abeceda-54/> [cit. 2020-11-17]. 
2 Tvořivá škola. Demonstrační obrázková abeceda - 28 barevných obrazů [online]. Dostupné na <https://www.tvorivaskola.cz/demonstracni-obrazkova-abeceda-27-barevnych-obrazu/p1093> [cit. 2020-11-17]. 
3 JELÍNKOVÁ, H.; FALTOVÁ, V. Kouzelná abeceda [online]. Brno: BB art, 2001. ISBN 80-7257-583-X. Dostupné na <https://www.centrumucebnic.cz/catalog/product/gallery/image/24864/id/3164/> [cit. 2020-11-17]. 
4 Teachers Pay Teachers: Free Biginning Sound Peg Game [online]. Dostupné na <https://www.teacherspayteachers.com/Product/FREE-Beginning-Sounds-Peg-Game-2771357> [cit. 2020-11-017]. 
5 Pinterest [online]. Dostupné na <https://cz.pinterest.com/pin/844917580082815646/> [cit. 2020-11-17]. 
6 Teachers Pay Teachers. Fine Motor Activities: Beginning SOund Clothespin Activities [online]. Dostupné na <https://www.teacherspayteachers.com/Product/Fine-Motor-Activities-Beginning-Sound-Clothespin-Activities-3404823> [cit. 2020-11-17]. 
7 The Moffatt Girls. How to Teach the Alphabet [online]. Dostupné na <http://themoffattgirls.com/how-to-teach-the-alphabet/> [cit. 2020-11-17]. 
8 Teachers Pay Teachers [online]. Dostupné na <https://www.teacherspayteachers.com/Product/Beginning-Sound-Bingo-Literacy-Center-Activity-3183473> [cit. 2020-11-17]. 
9 Sběratelský antikvariát Smetana. Pexeso abeceda [online]. Dostupné na <https://www.tvorivaskola.cz/demonstracni-obrazkova-abeceda-27-barevnych-obrazu/p1093> [cit. 2020-11-17]. 
10 Oskola. Domino: Abeceda  [online]. Dostupné na <https://www.s-antikvariat.cz/prodano/36160-pexeso-abeceda-35625.html> [cit. 2020-11-17]. 
11 Ideas for Kindergarten. Phonics For Kindergarten Centers [online]. Dostupné na <https://www.sheat.info/phonics-for-kindergarten-centers/> [cit. 2020-11-17]. 
12 A-Toys. Výukové kartičky - Skrytá slova 2 [online]. Dostupné na <https://a-toys.cz/vyukove-karticky-skryta-slova-2/> [cit. 2020-11-17]. 
13 KREJČÍ, V. Slabiky ke čtení s obrázky.
14 Oskola. Skládačky se slovy[online]. Dostupné na <https://www.obrazkova-skola.cz/skladacky-se-slovy> [cit. 2020-11-17]. 
15 BookTook. Vějíř pro začínající čtenáře [online]. Dostupné na <https://www.booktook.cz/> [cit. 2020-11-17]. 
16 Blog edukacyjny dla dzieci [online]. Dostupné na <https://mala275.blogspot.com/search/label/Sylaby?m=1> [cit. 2020-11-17]. 
17 Imágenes Educativas. Nombre (2) [online]. Dostupné na <https://www.imageneseducativas.com/ideas-de-actividades-para-aprender-el-nombre/nombre-2/> [cit. 2020-11-17]. 
18 Košík. Chemoplast Abeceda Skládačka s písmenky a čísly [online]. Dostupné na <https://www.nns.cz/blog/pomucky/demonstracni-kostka-s-pismeny/> [cit. 2020-11-17]. 
19 Titán. Set de Creacion de Brazaletes Make it Real [online]. Dostupné na <
https://www.titan.com.pa/set-de-creacion-de-brazaletes-make-it-real-30187747/p> [cit. 2020-11-17].
20 Nejbaby. Scrabble originál [online]. Dostupné na <https://www.nejbaby.cz/p/scrabble-original/> [cit. 2020-11-17].
21 Heureka. Dino KrisKros klasic [online]. Dostupné na <https://stolni-hry.heureka.cz/dino-kriskros-klasik_3/#gallery-open> [cit. 2020-11-17].
22 Pro Šíšu. Tajenky a básničky od Martičky [online]. Dostupné na <https://prosisu.blogspot.com/2016/12/tajenky-basnicky-od-marticky.html> [cit. 2020-11-17].
23 Oskola. Dvě slabiky [online]. Dostupné na <https://www.obrazkova-skola.cz/dve-slabiky> [cit. 2020-11-17]. 
24 Veselá Chaloupka. Obrázek-slabika-slovo [online]. Dostupné na <https://www.vesela-chaloupka.cz/materialy/obrazekslabikaslovo-11/> [cit. 2020-11-17]. 
25 A-Toys. Výukové kartičky - Skládačka slabiky (čtení s otevřenou slabikou) [online]. Dostupné na <https://a-toys.cz/vyukove-karticky-skladacka-slabiky-cteni-s-otevrenou-slabikou/> [cit. 2020-11-17]. 
26 LINC, V. Tabulky ke čtení[online]. Praha: Klett, 2011. ISBN: 978-80-86906-85-0. Dostupné na <https://www.booktook.cz/> [cit. 2020-11-17]. 

27 Sleviště. Alexander Slabiky v dominu [online]. Dostupné na <https://www.sleviste.cz/stolni-hry/alexander-slabiky-v-dominu/> [cit. 2020-111-17]. 
28 Heureka. Piatnik Tik Tak Bum! [online]. Dostupné na <https://stolni-hry.heureka.cz/piatnik-tik-tak-bum/#gallery-open> [cit. 2020-11-17].
29 Pro Šíšu. Rýmovačky - pexeso [online]. Dostupné na <https://prosisu.blogspot.com/2014/09/hratky-se-slovicky.html?m=1> [cit. 2020-11-17].
30 Natura Opava. Nácvik čtení [online]. Dostupné na <http://www.natura-opava.org/opavsko/marcela-detem/nacvik-cteni.html> [cit. 2020-11-17]. 
31 Pinterest [online]. Dostupné na <https://cz.pinterest.com/pin/844917580083253337/> [cit. 2020-11-17]. 
32 Format1. DIS5 - Bzučiak - 
POMÔCKA PRE dyslektikov [online]. Dostupné na <https://www.format1.sk/dis5-bzuciak-pomocka-pre-dyslektikov.html> [cit. 2020-11-17]. 
33 Banggood. Bang dobrý bzučák [online]. Dostupné na <https://www.banggood.com/cs/Bang-good-Buzzer-Alarm-Push-Button-Lottery-Trivia-Quiz-Game-Red-Light-With-Sound-And-Light-p-1318897.html?cur_warehouse=CN> [cit. 2020-11-17]. 
34 Sevt. Bzučák - elektronický s obrázkem [online]. Dostupné na <https://www.sevt.cz> [cit. 2020-11-17]. 
35 Učitelnice. Krátké a dlouhé slabiky - kolíkování [online]. Dostupné na <https://www.ucitelnice.cz/produkt/76#pid=1> [cit. 2020-11-17]. 
36 Amosek. Slabikování 2 [online]. Dostupné na <https://www.amosek.cz/Slabikovani-2-d1180.htm> [cit. 2020-11-17]. 
37 Veselá chaloupka. Poznej krátké a dlouhé slabiky [online]. Dostupné na <https://www.vesela-chaloupka.cz/materialy/poznej-kratke-a-dlouhe-slabiky-142/> [cit. 2020-11-17]. 
38 KREJČÍ, V. Párové souhlásky.
39 Učebnice. Mačkadlo pro rozlišení tvrdých a měkkých slabik [online]. Dostupné na <https://ucebnice.com/mackadlo/> [cit. 2020-11-17]. 
40 Veselá chaloupka. Záludné slabiky [online]. Dostupné na <https://www.vesela-chaloupka.cz/materialy/zaludne-slabiky-152/> [cit. 2020-11-17]. 
41 Bilingual House [online]. Dostupné na <https://bilingualhouse.com/nasz-jezyk-nasze-lekcje-lekcje-polskiego-dla-dzieci-dwujezycznych-lekcja-nr-3/> [cit. 2020-11-17]. 
42 Bilingual House [online]. Dostupné na <uhttps://bilingualhouse.com/nasz-jezyk-nasze-lekcje-lekcje-polskiego-dla-dzieci-dwujezycznych-lekcja-nr-3/> [cit. 2020-11-17]. 
43 Pro Šíšu. Vařila myšička kašičku [online]. Dostupné na <https://prosisu.blogspot.com/2010/02/varila-mysicka.html> [cit. 2020-11-17].



Dnes je 02. 07. 2022 | Svátek má: Patricie | Počasí v Olomouci: 15.73 °C | Počasí zítra: 28.44 °C