Co je dysgrafie?

Mezi specifické poruchy učení řadíme také poruchu, která jedinci znesnadňuje ovládnutí dovednosti psaní. Jedná se o dysgrafii neboli poruchu psaní. Přes veškerou snahu je písemný projev dysgrafika velmi neúhledný až nečitelný a je doprovázený řadou chyb. Patrná je také asymetrie ve výkonech, které jsou výrazně horší v situaci, kdy se opírají o písemný projev. Intelektové schopnosti dysgrafiků nejsou nijak zasaženy, ale výkony v písemných projevech jejich intelektovým schopnostem neodpovídají.

Dysgrafie bývá velmi často doprovázena také dyslexií (poruchou čtení), případně dysortografií (poruchou pravopisu). Kombinuje se také s ADD (porucha pozornosti) či ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).

Příčiny dysgrafie

Stejně jako u všech ostatních specifických poruch učení je fyziologickou příčinou narušení některých oblastí mozku vzniklé před porodem nebo krátce po porodu, což v tomto konkrétním případě způsobilo porušení funkcí motorických drah. Problémy vznikají přenosem signálu z receptoru do mozku a zpět k výkonnému orgánu (např. k ruce).

  menu dysgrafie

Dysgrafici své obtíže popisují tak, že „ruka si dělá co chce a neposlouchá je“. Kromě senzomotoriky bývají narušeny i další motorické funkce (jemná motorika ruky, případně také očí a mluvidel, stejně jako hrubá motorika, rytmicita atd.). Dysgrafici mohou mít ochablé svalstvo, běžné je u nich také zvýšené svalové napětí a neuvolněná ruka či celá paže.

Projevy dysgrafie

V důsledku oslabených motorických funkcí jsou pohyby dysgrafiků křečovité, nepřesné a rozsah jejich pohybů je celkově omezen. Obtíže jim činí provádění jemných motorických pohybů, ale také třeba posouvání ruky po papíře. Jejich schopnost zapamatovat si předváděný pohyb a napodobit ho je omezena (mají např. problém zapamatovat si správný směr, problémy mívají také s osvojením, zapamatováním si a s pohybovým vybavováním písmen, což je zřejmé např. při převodu tiskacího písma na písmo psací, chybují ale také v nápodobě řazení písmen). Motorická neobratnost je v písmu dobře patrná. Zvýšené svalové napětí můžeme pozorovat např. v úchopu psací pera, který bývá často křečovitý, i v technice psaní (hodně na pero tlačí, písmena bývají do papíru přímo vyrytá). 


dysgrafie01
 1

Písmo je kostrbaté a roztřesené, tvary písmen nebo jejich velikost neodpovídají standardu, což si dyslektik dobře uvědomuje a je běžné, že se tvary snaží „vylepšit“ obtahováním, ovšem výsledek bývá ještě horší. Psaní proto přerušuje na nevhodných místech, kde je obtížné správně navazovat, přetahuje nebo nedotahuje tvary (např. často neuzavírá písmena dysgrafie05). Problémy činí dodržování správného rozestupu mezi písmeny nebo slovy, zachování správného směru psaní i správného sklonu nebo udržení písma na lince.

Ze všech uvedených projevů je patrné, že dysgrafik není schopen dosáhnout na standardní požadavky na úhlednost a obvykle ani na rychlost. Písmo bývá často velmi pomalé (déle trvá nejen vybavení si tvaru písmen, ale příčinou je také motorická neobratnost i dodatečné opravy tvarů, které se snaží vylepšovat), pokud je však dysgrafie doprovázena ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou), může být tempo psaní naopak překotné a zbrklé.

Kromě problémů s úpravou a rychlostí se u dysgrafiků setkáváme se specifickou chybovostí, kterou je záměna tvarově podobných písmen dysgrafie03 nebo číslic dysgrafie04. Běžné je také vynechávání písmen, komolení slov, vynechávání či nesprávné umístění diakritických znamének. Frekvence gramatických chyb bývá zvýšena zejména kvůli nedostatku času, neboť dysgrafik se příliš zdržuje samotným psaní, na zdůvodňování pravopisu už mu nezbývá tolik času ani pozornosti.

Pro dyslektiky je psaní poměrně namáhavé, vyžaduje značné úsilí, kterému výsledek obvykle neodpovídá. Proto k této činnosti nebývají příliš motivovaní a psaní je příčinou psychického napětí.

K obtížným činnostem patří veškeré aktivity spojené se psaním včetně písemné formulace vlastních myšlenek (schopnost písemně se vyjádřit bývá také celkově snížena), slohové práce, referáty, zápisy do sešitu, odpovědi na slovní úlohy, pravopisná cvičení atd. Problematické jsou ale také aktivity na psaní závislé (např. opravy vlastních textů, učení se z vlastních poznámek atd.). Neobratná motorika komplikuje také provádění konstrukčních úloh v geometrii, je patrná ve výtvarném projevu či při zápisu hudebních značek do notové osnovy.

Diagnostika dysgrafie

Projevy dysgrafie mohou být podobné projevům jiných problémů, které je při diagnostice nejprve potřeba vyloučit. Mohou jimi být nesprávné návyky související se psaním, zejména nesprávné držení psacích potřeb (pevný až křečovitý úchop může způsobit neuvolněná ruka se sníženou hybností stejně jako nesprávný úchop pera či nesprávná poloha ruky), dále je to nesprávné sezení (především vychylování těla do strany, zvedání ramene, poloha loktů mimo stůl, hlava příliš blízko stolu) a nevhodné psací potřeby. Dalšími z příčin mohou být příliš velké nároky, které na dítě klademe (např. vyžadujeme-li zrychlení tempa psaní nad dosavadní možnosti dítěte), zanedbaný rozvoj grafomotoriky a nedostatečná snaha dítěte, případně leváctví.

U diagnostikované dysgrafie je třeba stanovit míru závažnosti a na základě prognózy potom také postupy reedukace a další možnosti práce s dítětem. Ačkoli se budeme snažit o vytvoření plánu reedukace spočívajícího v rozvoji všech narušených motorických funkcí, dosavadní zkušenosti ukazují, že pokroky jsou spíše malé. 

 
dysgrafie02


Reedukace dysgrafie

 


Zdroje:
JUCOVIČOVÁ, D. ŽÁČKOVÁ, H. Reedukace specifických poruch učení u dětí. Praha: Portál, 2014. str. 176. ISBN 978-80-262-0645-3. 
Wikipedie. Dysgrafie [online]. Dostupné na <https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysgrafie> [cit. 2020-10-09].

Zdroje obrázků:
1 Emaze [online]. Dostupné na <https://www.google.com/url?sa=i&url=https%3A%2F%2Fwww.emaze.com%2F%40AOWILRLR&psig=AOvVaw3ir2h_cEyjzDRWK9gr4hs3&ust=1602321766701000&source=images&cd=vfe&ved=2ahUKEwil-4Pvl6fsAhVI0OAKHS18BGMQjRx6BAgAEAc> [cit. 2020-10-08].



Dnes je 07. 12. 2022 | Svátek má: Benjamín | Počasí v Olomouci: 1.93 °C | Počasí zítra: 2.98 °C