Na louku u lesa se v létě přestěhovala tři prasátka: Kryšpín, Fridolín a Chytrolín.

Prasátka se rozhodla, že si postaví domečky, aby se měla ve špatném počasí kam schovat. Kryšpín byl netrpělivý a chtěl mít domeček rychle hotový, a tak si přinesl slámu, která se sušila na poli, a domeček si postavil z ní. Fridolín byl lenivý. Nasbíral u lesa pár kousků dřeva, které tam nechali dřevorubci, a domeček si postavil ze dřeva. Chytrolín nespěchal. Chtěl, aby jeho domeček hodně vydržel, proto se domluvil se sedlákem, že mu dá pár cihel, a domeček si začal stavět z nich.

Co ale prasátka nevěděla, bylo to, že je celou dobu mlsně pozoroval vlk. Zatímco prasátka stavěla domečky, vlk si brousil zuby a těšil se na prasečí hody.

Na konci léta byly už všechny domečky postavené a prasátka se zabydlovala. Také vlk už měl zuby dostatečně ostré, a tak se vydal k prasátkům. Prasátka ho zahlédla a rychle se utíkala schovat do svých domečků.

Vlk došel nejdřív ke Kryšpínovu domečku, který byl ze slámy. Prosil, aby mu prasátko otevřelo, ale když se nedočkal, začal silně foukat a všechnu slámu z domečku odfoukl. Prasátko rychle uteklo a schovalo se do druhého domečku.

Ve druhém domečku bydlel Fridolín. Jeho domeček byl, jak víme, ze dřeva. Opět nejprve prosil, aby ho prasátka pustila dovnitř, ale když se nedočkal, začal do domečku silně foukat. Samozřejmě se nic nestalo, protože dřevo je těžší než sláma, takže odfouknout nešlo. Vlk se zamyslel, pak se vší silou do domečku opřel a domeček porazil. Než se vzpamatoval, byla už obě prasátka bezpečně schovaná ve třetím domečku.

V posledním domečku bydlel Chytrolín. Vzpomínáte si, z čeho postavil svůj domeček on? Ano, samozřejmě, jeho domeček byl z cihel. Vlk se nejdřív snažil prasátka opět vylákat ven, ale to se mu nepodařilo. Tak začal do domečku foukat, ale to také nezabralo. Pak zkusil domeček porazit, ale i když tlačil sebevíc, domeček se ani nehnul. Vlk se zamyslel. Obcházel domeček sem a tam, prohlížel si ho zprava-zleva, shora-dolů a zdola-nahoru, až dostal konečně nápad. „Vylezu na střechu a prolezu komínem!“

Když Chytrolín poznal, že je vlk na střeše, pochopil, jaké má úmysly, a tak rychle rozdělal oheň. Zrovna, když se vlk naklonil do komína, z komína vycházel velký oblak štiplavého a horkého kouře. Kouř vlka ho oslepil. Horký vzduch mu začal opalovat chlupy. Vlk se lekl a spadl ze střechy. Jen co se vzpamatoval, pelášil zpátky do lesa a k chaloupce už se nikdy nevrátil.